BONITACE

12. POVAHOVÝ TEST ( HODNOCENÍ POVAHY )

( návrh pro zapracování do bonitačního řádu )

Povahový test je zaměřen především na celkové zhodnocení povahy beaucerona, přičemž se klade důraz na jeho povahové vlastnosti, především vyrovnanou povahu, sebevědomí a socializaci.

V průběhu povahového testu se hodnotí zejména nebojácné a sebevědomé chování, pevná a vyrovnaná povaha, ovladatelnost, temperament, reakce na střelbu a kontakt se psovodem.

Hodnocení povahového testu

Hodnocení povahového testu provádí bonitační komise, která se skládá zpravidla z rozhodčího exteriéru, poradce chovu a rozhodčího pro povahy (tj. výcvikáře, popř. člena klubu pověřeného k hodnocení povah)

Rozhodčím pro povahy se stává pouze kvalifikovaná osoba, která byla předem řádně vyškolena a má zkušenosti a znalosti s povahou plemene beauceron.

Vybavení psa

Pes musí být v průběhu povahového testu vybaven krátkým vodítkem (1-1,5 m), dále dlouhým vodítkem (3 m) a hladkým obojkem (může být jednořadý kovový, kožený nebo z textilu), který nesmí být nataven na stahování.

Opakování testu

Při neúspěšném absolvování povahového testu je možné jeho opakování při další akci.

Posouzení povahy

Posouzení povahy bonitovaného psa se skládá celkem z 5 částí. Bonitační komise hodnotí každého psa jednotlivě. V průběhu jednotlivých částí posuzování povahy smí být psovodem psovi dán pouze jeden povel a to na začátku provádění příslušného úkonu. Pokud to bude nutné dá rozhodčí svolení k opakování povelu.

1. Chování při hodnocení exteriéru

Povaha psa se hodnotí po celou dobu posuzování exteriéru v kruhu, při kontrole tetovacího čísla nebo čipu, chrupu, paspárků a varlat u psů.

Pes má být klidný, ovladatelný a měl by se nechat bez problémů prohlédnout.

2. Chování psa při měření a vážení

Při měření stojí pes zpravidla na dřevěné podložce, kde je prováděno jeho měření (výška, délka, hloubka a obvod hrudníku, délka hlavy, délka čenichu a mozkovny, šíře hlavy, délka ucha, obvod zápěstí).

K zjištění hmotnosti psa slouží většinou decimální váha, na kterou pes usedá tak, aby mohl být v klidu zvážen.

Pes smí být v průběhu měření a vážení přidržován psovodem. Měření a vážení musí probíhat klidně a bez problémů, aby se podařilo zjistit potřebné údaje. V případě, že se tyto z důvodu nadměrné nervozity psa nepodaří zjistit, smí být pokus ještě jednou opakován.

3. Prověrka socializace (chování)

Postup při provedení první části:

Psovod při vstupu do kruhu odevzdá zapisovací list, který obdrží na začátku bonitace. Rozhodčí psovi nasadí obojek a připne jej k cca 3 m dlouhému vodítku. Tyto pomůcky jsou standardní pro všechny účastníky (viz bod vybavení psa).

Rozhodčí doprovází psovoda se psem, který je puštěný na celou délku vodítka k zapisovacímu stolu. Cestou se psem navazuje nenucený kontakt v podobě pohlazení po hlavě nebo hřbetě s vlídným slovem a pozoruje reakci psa na neznámé prostředí.

U stolu nejprve ukáže psovod tetování nebo čip psa pro identifikaci. Tetování se (pokud je ve slabině) ukazuje položením psa na záda nebo vyzvednutím předních končetin do výšky a následným odhalením břicha.

Prověrka socializace začíná již od nasazení obojku, kdy je pes v blízkosti cizí osoby (rozhodčího). U psa se v této části prověrky socializace hodnotí zejména schopnost zklidnit se v krátké době a přiměřeně reagovat při provádění další činnosti - zápis u stolku, rozhovor s cizí osobou atd.)

Postup při provedení druhé části:

Druhá část prověrky socializace se provádí po ukončení 5. povahové části bonitace.

Skupina lidí - zapisovatel, rozhodčí a pomocník sedí u stolu a rozhodčí se pokusí navázat kontakt se psem. To probíhá velmi nenuceně, rozhodčí nastaví dlaň a potom psa pohladí po hřbetě a po šíji. Může přitom i ze židle vstát. Mezitím si pomocník s rozhodčím klidně povídají. O navázání kontaktu se psem se pokusí i pomocník.

Sleduje se reakce psa na pozornost a doteky cizí osoby. Ideální reakci je zájem psa – očichání

osoby a nevyhýbání se doteku. Hodnocení zaleží na míře zdrženlivosti, kterou pes vykazuje. Bez postihu odchází pes, který neprojevil strach nebo agresi.

Při této závěrečné části může rozhodčí navázat konverzaci se psovodem. Je proto důležité, aby si psovod zachoval klid, protože psi mají tendenci kopírovat chování svého pána.

4. Střelba

V ringu ve vzdálenosti cca 30 m jsou umístěny dva kužely umístěné od sebe na cca 10m. Psovod je upozorněn, aby se tiše bez ovlivňování psa ponechaného na celou délku vodítka vzdálil normálním krokem přímo ke kuželu. Tam se psovod krátce zastaví a následuje výstřel. Pak se tiše vydá směrem k druhému kuželu, kde zazní další výstřel.

Za ideální reakci se považuje naprostá ignorace vůči střelbě, kdy pes nerušeně pokračuje v činnosti i během střelby po oba dva výstřely. Za normální se považuje i reakce, kdy pes zvedne hlavu otočí se směrem ke střelci a nadále se věnuje činnosti před střelbou.

Za nežádoucí reakci se pokládá jasný úlek a pasivní reakce, kdy pes očividně znervózní a pokusí se o útěk nebo hledá úkryt za zády psovoda.

5. Reakce na pomocníka

Při zpáteční cestě ukáže rozhodčí psovodovi, že se má postavit do obranné pozice, dobře se zapřít a omotat si vodítko kolem ruky. Pes je nyní na délce vodítka asi 1,5 - 2m.

Od stolu směrem ke psu vykročí pomocník s tyčí (holí nebo koženým obuškem o délce 0,5-1,5 m). Nejdříve ve vzdálenosti 5m na sebe upozorní výhružnými zvuky. Získá-li psovu pozornost uskuteční nápřah holí směrem na psa. Po prvním nápřahu následuje okamžitě druhý, krok blíže ke psu. Poté pomocník udělá několik kroků do strany a na chvíli přeruší oční kontakt se psem. Následuje další nápřah holí na psa, který je zopakován opět s krokem blíže ke psu.

Ideální reakci je tzv. aktivní obrana-přesvědčivá reakce psa v podobě štěkotu, kdy pes vyrazí kupředu směrem na pomocníka. U mladých nebo klidnějších jedinců bývá někdy první reakce překvapení, kdy pes zůstává tiše, bez hnutí stát. V tomto případě se opakuje ještě třetí zkouška z jiné strany (5-6 nápřah), kde se ukáže, jestli se pes rozhodne bránit. Reagují tak většinou vyrovnaní, méně vzrušitelní jedinci, kteří se nikdy do podobné situace nedostali, nebo mladí psi.

Ideální reakce je popsaná

Za normální reakci se považuje, pokud pes zůstane stát, sebevědomě hodnotí neznámou situaci, popř. zaštěká, může projevit i úlek z neznámé situace,  nereaguje však bázlivě.

Za nežádoucí reakci se pokládá jasný úlek a pasivní reakce, kdy pes očividně znervózní , nebo hledá úkryt za zády psovoda.

Celkové hodnocení povahy :

Jednotlivé části povahového testu se hodnotí slovně : PROSPĚL – NEPROSPĚL

V jednotlivých částech povahového testu se musí pes chovat klidně k lidem i ostatním psům, musí být ovladatelný, sebevědomý,vyrovnaný.

Pokud pes absolvuje povahový test s vyrovnaným chováním či s jeho menšími odchylkami (viz popis bonitačních kódů), bude hodnocen jako „prospěl“.

Pes, který v průběhu provádění povahového testu projeví nepřiměřenou bázlivost či agresivitu vůči svému okolí, stane se nezvladatelným pro svého psovoda, nebo pokud u něj dojde v jakékoli části povahového testu k takovému rozrušení, že není schopen pokračovat v další činnosti, bude hodnocen jako „neprospěl“.

Za nepřiměřenou bázlivost se považuje opakované couvnutí či přikrčení, schovávání se za psovoda a útěk ze strachu, kdy není možné psa přivolat zpět.

Známkou „neprospěl“ bude hodnocen i pes, který z jakýchkoliv příčin povahový test nedokončí.

Pro konečné hodnocení povahy je vypracován samostatný kód, který je podrobně uveden na bonitační kartě.

Povahové vlastnosti jsou vyjádřeny kódem a (viz. tabulka s popisem povahy).

Bonitační kódy :

Jednotlivé kódy budou dle potřeby dále rozpracovány.