BONITACE

12. POVAHOVÝ TEST (HODNOCENÍ POVAHY)

(návrh pro zapracování do bonitačního řádu)

Povahový test je zaměřen především na celkové zhodnocení povahy beaucerona, přičemž se klade důraz na jeho povahové vlastnosti, především vyrovnanou povahu, sebevědomí a socializaci.

V průběhu povahového testu se hodnotí zejména nebojácné a sebevědomé chování, pevná a vyrovnaná povaha, ovladatelnost, temperament, reakce na střelbu a kontakt se psovodem.

Hodnocení povahového testu

Hodnocení povahového testu provádí pouze rozhodčí, který je členem BK ČR. Rozhodčím pro povahy se stává pouze kvalifikovaná osoba, která byla předem řádně vyškolena a má zkušenosti a znalosti s povahou plemene beauceron. Komise pro posouzení povahy je tříčlenná, skládá se z rozhodčího, zapisovatele a pomocníka.

Hodnocení povahy během posuzování exteriéru, měření a vážení provádí bonitační komise (rozhodčí exteriéru + další 2 členové, zpravidla členové chovatelské komise). Toto hodnocení je součástí slovního posudku psa. Při měření a vážení smí být pes opatřen náhubkem.

Vybavení psa

Pes musí být v průběhu povahového testu vybaven vodítkem (cca 3m dlouhým) a kovovým obojkem, který není nastaven na stahování. Toto vybavení je jednotné pro všechny účastníky. Pořadatel je povinen zajistit toto vodítko, obojky ve 2 velikostech (pro psa a fenu) a startovací pistoli ráže 9 mm.

Posouzení povahy

Povahový test se skládá ze 3 částí, přičemž každá část je hodnocena body 0-10. K bodovému hodnocení rozhodčí připisuje slovní komentář nedostatků. Komise hodnotí každého psa jednotlivě. V průběhu jednotlivých částí posuzování povahy smí být psovodem psovi dán pouze jeden povel a to na začátku provádění příslušného úkonu. Pokud to bude nutné dá rozhodčí svolení k opakování povelu.

Bodové hodnocení:

 v každé části testu                 7-10           splnil výborně

 v jakékoliv části testu            5-6            splnil

 v jakékoliv části testu            0-4            nesplnil

Známkou „nesplnil“ bude hodnocen i pes, který povahový test z jakýchkoli příčin nedokončí.

Opakování testu

Při neúspěšném absolvování povahového testu je možné jeho opakování při další akci. Poplatek za opakování testu je stejný, jako za bonitaci psa (viz klubové poplatky).

Střelba

Střelba se provádí ze startovací pistole ráže 9 mm. Před příchodem prvního psa se provedou 2 zkušební výstřely.

Průběh povahového testu:

1. Prověrka socializace (chování)

Postup při provedení první části:

Psovod při vstupu do kruhu odevzdá zapisovací list, který obdrží na začátku bonitace. Rozhodčí psovi nasadí obojek a připne jej k cca 3 m dlouhému vodítku. Tyto pomůcky jsou standardní pro všechny účastníky (viz bod vybavení psa). Poté psovod sejme psu původní obojek.

Rozhodčí doprovází psovoda se psem, který je puštěn na celou délku vodítka k zapisovacímu stolu. Cestou se psem navazuje nenucený kontakt v podobě pohlazení po hlavě nebo hřbetě s vlídným slovem a pozoruje reakci psa na neznámé prostředí.

U stolu nejprve ukáže psovod tetování nebo čip psa pro identifikaci. Tetování se (pokud je ve slabině) ukazuje položením psa na záda nebo vyzvednutím předních končetin do výšky a následným odhalením břicha.

Prověrka socializace začíná již od nasazení obojku, kdy je pes v blízkosti cizí osoby (rozhodčího). U psa se v této části prověrky socializace hodnotí zejména schopnost zklidnit se v krátké době a přiměřeně reagovat při provádění další činnosti - zápis u stolku, rozhovor s cizí osobou atd.)

Postup při provedení druhé části:

Druhá část prověrky socializace se provádí po ukončení 3. povahové části bonitace.

Skupina lidí - zapisovatel, rozhodčí a pomocník sedí u stolu a rozhodčí se pokusí navázat kontakt se psem. To probíhá velmi nenuceně, rozhodčí nastaví dlaň a potom psa pohladí po hřbetě a po šíji. Může přitom i ze židle vstát. Mezitím si pomocník s rozhodčím klidně povídají. O navázání kontaktu se psem se pokusí i pomocník.

Sleduje se reakce psa na pozornost a doteky cizí osoby. Ideální reakci je zájem psa – očichání

osoby a nevyhýbání se doteku. Hodnocení záleží na míře zdrženlivosti, kterou pes vykazuje. Bez postihu odchází pes, který neprojevil strach nebo agresi.

Při této závěrečné části může rozhodčí navázat konverzaci se psovodem.

2. Střelba

V ringu ve vzdálenosti cca 30 m od střelce jsou umístěny dva kužely vzdálené od sebe na cca 10m. Psovod je upozorněn, aby se tiše bez ovlivňování psa ponechaného na celou délku vodítka vzdálil normálním krokem přímo ke kuželu. Tam se psovod krátce zastaví a následuje výstřel. Pak se tiše vydá směrem k druhému kuželu, kde zazní další výstřel.

Za ideální reakci se považuje naprostá ignorace vůči střelbě, kdy pes nerušeně pokračuje v činnosti i během střelby po oba dva výstřely. Za normální se považuje i reakce, kdy pes zvedne hlavu otočí se směrem ke střelci a nadále se věnuje činnosti před střelbou.

Za nežádoucí reakci se pokládá jasný úlek a pasivní reakce, kdy pes očividně znervózní a pokusí se o útěk nebo hledá úkryt za zády psovoda. V případě nejasné reakce je možno 1 výstřel zopakovat.

3. Reakce na pomocníka

Při zpáteční cestě ukáže rozhodčí psovodovi, že se má postavit do obranné pozice, dobře se zapřít a omotat si vodítko kolem ruky. Pes je nyní na délce vodítka asi 1,5 - 2m.

Od stolu směrem ke psu vykročí pomocník s holí (o délce cca 1,5 m). Nejdříve ve vzdálenosti 5m na sebe upozorní výhružnými zvuky. Získá-li psovu pozornost uskuteční nápřah holí směrem na psa. Po prvním nápřahu následuje okamžitě druhý, krok blíže ke psu. Poté pomocník udělá několik kroků do strany a na chvíli přeruší oční kontakt se psem. Následuje další nápřah holí na psa, který je zopakován opět s krokem blíže ke psu.

Ideální reakci je tzv. aktivní obrana-přesvědčivá reakce psa v podobě štěkotu, kdy pes vyrazí kupředu směrem na pomocníka. U mladých nebo klidnějších jedinců bývá někdy první reakce překvapení, kdy pes zůstává tiše, bez hnutí stát. V tomto případě se opakuje ještě třetí zkouška z jiné strany (5.-6. nápřah), kde se ukáže, jestli se pes rozhodne bránit. Za normální reakci se považuje, pokud pes zůstane stát, sebevědomě hodnotí neznámou situaci, popř. zaštěká, může projevit i úlek z neznámé situace,  nereaguje však bázlivě.

Za nežádoucí reakci se pokládá jasný úlek a pasivní reakce, kdy pes očividně znervózní , nebo hledá úkryt za zády psovoda.