Standard FCI č. 44/07.12.2001/CZ

(překlad z francouzského textu Helena Dvořáková)

Beaucký ovčák – červená punčoška

(Beauceron)

Země původu: Francie

Datum uveřejnění platného standardu: 29. 11. 2001

Použití: Pes ovčácký a hlídací

Klasifikace FCI:

Skupina 1 Psi ovčáčtí a pastevečtí (s výjimkou švýcarských salašnických plemen).

Sekce 1 Ovčák

plemeno s pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie:

Beaucký pes, Beauceron nebo Červená punčoška jsou jména, která jsou mu přiznána na konci 19. století, aby jimi byli označováni tito starobylí psi francouzských ovčáků z planin, vyznačující se obdobným typem, s krátkou srstí v obličeji, se srstí tvrdou a krátkou, jejichž uši bývaly krácené. Na jejich srsti se vyskytovaly znaky, především na konci končetin, což podnítilo chovatele k tomu, aby tyto psy pojmenovali “červená punčoška”. Zbarvení bývalo obvykle černé s pálením, ale existovali také psi šedí nebo celí černí, stejně jako celí plaví. Tito psi byli chování a vybíráni podle svých schopností k práci se stádem a k ostraze stád.

Celkový vzhled: Beauceron je velký pes, pevný, otužilý, s dobrou kostrou a svalnatý, bez znaků lymfatičnosti (hrubosti).

Důležité proporce: Beaucký ovčák má obdélníkový formát. Délka těla, měřená od předního výčnělku lopatky k sedacímu hrbolu musí být o něco větší, než je kohoutková výška.

Hlava je dlouhá 2/5 výšky v kohoutku. Šířka mozkovny a výška hlavy, měřeny v její střední části, jsou o trochu menší, než je délka hlavy. Čenichová partie a mozkovna jsou stejně dlouhé.

Chování / povaha: Je to pes s důvěřivým pohledem, bez známek strachu. Jeho výraz je upřímný, nikdy nesmí být zlý ani nedůvěřivý.

Povaha beaucerona je rozvážná a hrdá.

Hlava: Hlava je jemně modelovaná, s harmonickými liniemi. Při bočním pohledu se horní linie mozkovny a nosního hřbetu jeví rovnoběžné.

Mozková část:

Mozkovna: Je plochá nebo lehce klenutá od jedné strany ke druhé. Dělící rýha je málo znatelná, týlní hrbol je patrný.

Stop: Je málo výrazný, nachází se ve stejné vzdálenosti od týlního hrbolu i od špičky nosu.

Část obličejová:

Nos (nozdry): Je v souladu s nosní partií, široký, nikdy s rozštěpem, vždy černý.

Čenich (nosní partie): Ani úzký, ani špičatý.

Pysky: Přiléhající a vždy černě pigmentované. Horní pysk musí překrývat spodní, aniž by však byl volný (visící, větrný). V koutku tvoří lehký záhyb, který musí zůstat uzavřený.

Čelisti / zuby: Silné zuby mají nůžkový skus.

Oči: Jsou položeny horizontálně, mají lehce oválný tvar. Duhovka musí být tmavě játrová, v každém případě nesmí být nikdy světlejší než tmavě oříšková, i když pálení je světlé. Pro variantu harlekýn jsou přípustné oči různě zbarvené.

Uši: Jsou nasazeny vysoko. Pokud jsou kráceny, jsou neseny vzpřímeně, nejsou postaveny rozbíhavě ani sbíhavě. směřují lehce kupředu. Dobře nesené ucho je takové, jehož středem prochází pomyslná osa prodloužené boční linie krku. Uši nekrácené jsou poloklopené nebo zavěšené. Nesmí být přiléhající. Jsou neseny naplocho a spíše krátké. Délka nezkráceného ucha musí být stejná, jako polovina délky hlavy.

Krk: Je svalnatý, přiměřené dlouhý, harmonicky vsazený mezi lopatky.

Tělo (trup):

Hřbetní linie: Hřbet je rovný. Bedra jsou krátká, široká a svalnatá. Záď je mírně spáditá.

Kohoutek: Je výrazný.

Hrudník: Obvod hrudníku převyšuje kohoutkovou výšku více jak o 1/5. Hrudník je široký, dlouhý a hluboký – dosahuje až k lokti.

Ocas: Nekrátí se, je nesen nízko, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu, není vychýlený do strany, tvoří mírný háček ve formě J. V akci může být ocas nesen o něco výše, ve výši prodloužené hřbetní linie.

Končetiny:

Přední (hrudní) končetiny: Jsou rovně postavené, stejně při pohledu zepředu i z boku.

Lopatky: Jsou šikmo uložené, středně dlouhé.

Předloktí: Svalnatá.

Tlapky: Silné, kulaté, kompaktní. Drápy jsou vždy černé. Polštářky jsou tvrdé, ale přesto pružné.

Zadní (pánevní) končetiny: Jsou rovně postavené jak při pohledu z boku, tak i zezadu.

Stehno: Je silné, není příliš nízko, kloub je situován zhruba v 1/4 kohoutkové výšky psa, kolenní a stehenní kost spolu svírají otevřený úhel. Hlezna jsou postavena téměř svisle, mírně za osou, spuštěnou ze sedacího hrbolu.

Tlapky: Silné, kulaté, kompaktní.

Paspárky: Je tradiční, že ovčáci si zachovávají dvojitý paspárek. Tento paspárek tvoří dva palce, dobře od sebe oddělené, opatřené drápem, umístěné dosti nízko nad tlapkou.

Pohyb: Pružný a prostorný. Končetiny zůstávají v ose. Beaucký ovčák musí mít dlouhý klus s prostorným krokem.

Zevnějšek:

Srst: Krátká na hlavě, silná, krátká, tvrdá, uzavřená a přiléhavá po těle, dlouhá 3-4 cm. Na stehnech a spodní straně ocasu jsou nevýrazné, ale nezbytné praporce. Podsada je krátká, jemná, hustá a prachová, je preferována v barvě myší šedi, je velmi přiléhavá, takže neprosvítá přes krycí srst.

Zbarvení:

  1. Černé s pálením (černé s pálenými znaky): Červená punčoška. Černá barva je velmi sytá, pálení musí být jasné. Znaky pálení jsou rozmístěny následovně:
  1. Harlekýn (modře skvrnitý s pálenými znaky): Šedý, černý a pálený, podíl černé a šedé by měl být stejný, plotny dobře rozmístěné, někdy je více černé než šedé. Umístění pálených znaků je totožné s ČP variantou. Malá bílá skvrna na hrudi se toleruje.

Výška: Psi: 65 – 70 cm v kohoutku

Feny: 61 – 68 cm v kohoutku.

Chyby: Všechny odchylky od uvedeného znění musí být považovány za chyby a budou penalizovány podle stupně svojí závažnosti.

Vylučující chyby:

N.B. Psi musí mít obě varlata normálního vzhledu kompletně sestouplá v šourku.